Svatomikulášská zvonice
Výstup na vyhlídkový ochoz Svatomikulášské zvonice vás odmění nádherným výhledem na Prahu. Barokní věž zvonice, dokončená v roce 1755, sloužila jako požární hláska a později i jako pozorovatelna Státní bezpečnosti. Vystoupejte na vrchol a užijte si cestu dramatickou historií a jedinečný výhled, který se neomrzí.
Svatomikulášská městská zvonice stojí při kostele sv. Mikuláše na Malostranském náměstí, který po právu představuje nejvýznamnější barokní stavbu u nás. Kostel sv. Mikuláše výrazně tvoří panorama Malé Strany, ale i celé Prahy, a to především díky mohutné měděné kupoli a stejně vysoké věži zvonice.
Kostel i štíhlá věž zvonice jsou dílem členů rodiny Dientzenhoferů. Chrám se pyšní honosnou barokní výzdobou plnou fresek, sochařských děl a obrazů Karla Škréty. Zajímavým prvkem jsou určitě i varhany, na které při svém pobytu v Praze hrál i Wolfgang Amadeus Mozart.
Kostel je zasvěcen sv. Mikuláši, jednomu z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství. Svatý Mikuláš je patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů. V Praze najdeme hned 3 kostely sv. Mikuláše, tento na Malé Straně, další na Staroměstském náměstí a třetí ve Vršovicích.
Štíhlá věž zvonice není přímo součástí kostela a ani nepatří církvi, jelikož je obecním majetkem Malé Strany. Proto je také nad vchodem umístěn znak Malé Strany s pěti věžemi a proto má také vlastní číslo popisné 556, zatímco kostelní stavby popisná čísla většinou nemají. Na věži tak ani nenajdete žádné sochy světců.
Zvonice sloužila také jako hodinová věž a požární hláska a to až do roku 1891, kdy se z ní odstěhoval poslední hlásný, jehož úkolem bylo při požáru ukázat směr červeným fáborem z okna, případně lucernou v noci.
Barokní zvonice nahradila předešlou gotickou městskou zvonici, jelikož na místě původně stál gotický kostel sv. Mikuláše, který byl stržen. Stávala zde i románská rotunda sv. Václava, kterou se podařilo pouze přesunout ke kraji náměstí.
Svatomikulášská zvonice sloužila od 60. let 20. století jako pozorovatelna Státní bezpečnosti s krycím jménem „Kajka“. Agenti odtud monitorovali pohyb diplomatických vozidel zejména na velvyslanectvích západních zemí a koordinovali aktivity dalších agentů dole v terénu. Výhled odsud měli na ambasády zemí jako je Velká Británie, Spojené státy Americké, Německo, ale i Japonsko nebo Jugoslávie.
Už samotná cesta věží vzhůru je výpravou napříč historií. Schodiště je točité, zděné, v horní části dřevěné. Potkáte například dochovanou kancelář věžníka a dva byty věžníků, jako zdařilou ukázku, jak to tu tehdy vypadalo a fungovalo. Součástí staršího bytu je i unikátní černá kuchyň. Při stoupání vzhůru dále narazíte i na barokní kanalizační systém a zvon sv. Mikuláše.
Ve zvonovém patře byste původně narazily na zvony celkem čtyři. Zvony totiž coby signální zařízení představovaly hlavní součást hlásné věže. Zvonění mělo různé funkce: signalizovalo světské události, jako byly živelné katastrofy, válečné operace či významné okamžiky, a církevní události, například bohoslužby, svátky nebo úmrtí, přičemž každá z těchto událostí měla specifický způsob zvonění.
Jediný dochovaný vzácný zvon nese jméno sv. Mikuláše, je z roku 1576 a je zavěšený na dřevěné zvonové stolici z roku 1872. Ostatní tři zvony byly za první světové války zrekvírovány pro zbrojní průmysl. Přestože byly po skončení války nahrazeny, během druhé světové války byly zase odvezeny.
Výhled ze Svatomikulášské zvonice
Pokud vystoupáte 215 schodů, dostanete se na ochoz věže ve výšce 65 metrů a odměnou vám bude malebný výhled na Prahu. Až na úplný vrchol do pozorovatelny je to 303 schodů, což je nejvíc v Praze.
Výhledu ze Svatomikulášské městské zvonice dominuje na východní stranu Karlův most a kmitající proud jeho obdivovatelů. Tímto směrem můžeme obdivovat pověstné pražské věže, ať už v popředí dvojici Malostranských mosteckých věží, tak na druhém břehu Staroměstskou mosteckou věž, věže Klementina, staroměstských kostelů i Staroměstské vodárenské věže.
Prim jižního výhledu hraje kostel Panny Marie Vítězné neboli Pražské jezulátko a bývalý kostel sv. Máří Magdalény, dnes České muzeum hudby. Západní strana poskytuje výhled na malostranské střechy, Strahovský klášter s Velkou Strahovskou zahradou a směrem k severu honosné paláce Hradčanského náměstí – Schwarzenberský a Salmovský palác.
Z ochozu máme možnost si zblízka prohlédnout venkovní výzdobu kupole chrámu sv. Mikuláše. Rozměrná okna osvětlující vnitřní prostor kněžiště zvenku dělí mohutné kamenné vázy se zlaceným plamenem. Kupole je kryta měděným plechem s charakteristickou zelenou barvou. Vrcholovou lucernu zdobí špička s motivem plamenů a trojúhelníku sv. Trojice a Božího oka.
Za kupolí vystupuje komplex Pražského hradu a zahrady pod ním. 360stupňový výhled uzavírá kostel sv. Tomáše a budova Malostranské besedy, původně budova radnice Malé Strany.
Ve svém díle zmiňuje kostel sv. Mikuláše i Jaroslav Seifert:
Ale zato ten překrásný rozhled! Nad malostranskými střechami, které máte pod nohama, objeví se v překvapivé blízkosti chrám svatého Mikuláše. Se vzdušným, lehkým půvabem, plný barev a světel vznáší se jeho těžký masív k obloze.
Dostupnost vyhlídky Svatomikulášská zvonice
MHD
tram Malostranské náměstí (12, 15, 20, 22, 23, 42, 97)
metro A Malostranská
bus Malostranské náměstí (194)
cyklostezka A1
auto (parkovací zóny na mapy.cz)
Přejít na mapu všech vyhlídek v Praze.
Naplánujte si návštěvu Svatomikulášské zvonice
Otevírací doba
denně
leden–březen 10–18
duben–květen 10–19
červen–září 09–20:30
říjen–listopad 10–18
prosinec 10–19:30
Vstupné
základní 190 Kč
Oficiální web
prague.eu/svatomikulasskazvonice
Autor a foto: Věra Nemochovská
