seminarska zahrada vyhlidky praha

Seminářská zahrada

Seminářská zahrada na Malé Straně je součástí rozlehlých Petřínských sadů a nachází se na východním svahu vrchu Petřín v místě původní vinice.

Seminářská zahrada je oblíbeným cílem procházek časně zjara, protože zde jako první ze stromů rozkvétají mandloně. Sad čítající 800 těchto ovocných stromů láká návštěvníky na překrásnou rozkvetlou podívanou většinou už na přelomu března a dubna. Ještě umocněného úžasného zážitku se dočkáte, pokud si přivstanete a vydáte se sem pozorovat východ slunce. Ve velmi příkrém svahu je zde vysázen mandloňový sad, ve kterém najdete pestrou směs různých odrůd a typů mandloní. Kromě nich je Seminářská zahrada osázena 2 tisíci dalších ovocných stromů, a to jabloní, hrušní, třešní nebo višní a myrobalánů.

Svahu s mandloněmi se říká Americký svah, protože sousedí s areálem americké ambasády. Velvyslanectví USA sídlí v Schönbornském paláci postaveném v barokním slohu. K paláci patří také rozsáhlá terasovitá Schönbornská zahrada se sadem a raně barokním glorietem, na němž se tyčí vlajka Spojených států Amerických. 

Prostranství Seminářské zahrady je protkané klikatými cestičkami, které ukrývají klasicistní kapli Jezulátka z 18. století, pomník nedaleko narozeného spisovatele Jana Nerudy, dětská hřiště a také Lípu republiky vysazenou 28. října 1968 Sborem ochrany přírody při Společnosti Národního muzea v Praze. V horní části zahrad se nachází malé jezírko a vyvěrá zde pramen studánky Petřínka.

Už ve středověku pokrývaly území Seminářské zahrady vinice založené na podnět císaře Karla IV. Pozemek se v 17. století stal součástí malostranského kláštera bosých karmelitánů u Panny Marie Vítězné a byl jako užitková zahrada oplocen. Poté se zahrada dostala do majetku arcibiskupského semináře v Klementinu. Původní Karmelitská zahrada tak byla přejmenována na Seminářskou. Obnova zahrady, jejímž autorem byl Svatopluk Mockner, proběhla v letech 1912 až 1914 a obnášela rozčlenění zahrady do bloků, osázení pozemku ovocnými stromy a vybudování cest. V roce 1927 se zahrada stala majetkem hlavního města Prahy a následně byly zbourány obvodové zdi a symbolicky 1. května byla zahrada zpřístupněna veřejnosti. 

Ze Seminářské zahrady je krásný výhled v popředí na významný raně barokní kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského s přilehlým klášterem bosých karmelitánů. Díky známé sošce se mu přezdívá U Pražského Jezulátka. Napravo od kostela upoutá pozornost majestátní budova Českého muzea hudby. Muzeum totiž sídlí v přestavěném bývalém klášterním kostele svaté Máří Magdalény, jehož střechu zdobí výrazná osmiboká lucerna. 

Nádherné výhledy doplňují další krásné věže Starého Města například Týnského chrámu, Staroměstské radnice a Staroměstské mostecké věže. Dále také výrazná zelená kopule kostela sv. Františka z Assisi, Astronomická věž sousedního Klementina, úzká Staroměstská vodárenská věž, zdobená střecha Národního divadla a tak dále. Pozadí překrásného pražského výhledu dokresluje na horizontu Národní památník na Vítkově, Ústřední telekomunikační budova nebo Žižkovská televizní věž. Seminářská zahrada v Petřínských sadech je přístupná z Hellichovy ulice nebo ze zastávky lanovky Nebozízek.

Dostupnost vyhlídky Seminářská zahrada

MHD
tram Hellichova (12, 15, 20, 22, 41, 97)

bus Nemocnice pod Petřínem (194)

lanovka Nebozízek

cyklostezka A32

auto (parkovací zóny na mapy.cz)


Přejít na mapu všech vyhlídek v Praze.

Autor a foto: Věra Nemochovská

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.